legal

Zaměstnavatel a karanténa

V návaznosti na současnou situaci ohledně onemocnění COVID-19 se zaměstnavatelé potýkají s otázkou, jak k této problematice ve vztahu k zaměstnancům z hlediska prevence přistupovat?

Je důležité zmínit, že často skloňovaný pojem karanténa je dle pracovního práva primárně v gesci orgánů ochrany veřejného zdraví (zejména krajských hygienických stanic, popř. Ministerstva zdravotnictví ČR), kdy právě tyto orgány rozhodují o nařízení karantény. Zaměstnavatel má následně povinnost se řídit pravidly, která s nařízením karantény souvisí, avšak sám není oprávněn o existenci karantény rozhodnout. Jak již uvádí např. § 191 ZP: „zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu“. Jinými slovy se v takovém případě jedná o totožnou situaci jako při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.

Jaké má však zaměstnavatel možnosti, pokud chce zajistit ochranu zdraví svých zaměstnanců s ohledem na možná rizika nákazy, není-li karanténa ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví nařízena? Níže uvádíme alespoň 3 základní možné postupy k řešení daného problému.

 

Zaměstnavatel může za účelem prevence s potenciálně rizikovým zaměstnancem např. sjednat alespoň dočasně výkon práce z domova (home office), umožňuje-li to povaha práce zaměstnance. V tomto případě tak bude za sjednaných podmínek zaměstnanec vykonávat svoji práci i nadále, avšak nebude se zdržovat na pracovišti. Jedná se pravděpodobně o nejvhodnější způsob prevence za současného zachování výkonu práce zaměstnance.

 

Další možností je rizikovému zaměstnanci nařídit po určitou dobu čerpání dovolené, splnil-li zaměstnanec pro její čerpání podmínky, resp. lze-li splnění podmínek v budoucnu předpokládat. Dovolená však musí být zaměstnanci nařízena alespoň 14 dnů předem, není-li se zaměstnancem ujednáno jinak (dle takové dohody může být tedy uvedená lhůta zkrácena). Po dobu dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy.

 

Třetím možným postupem je sdělit zaměstnanci, že mu po určitou dobu nelze přidělovat práci, v důsledku čehož by byl zaměstnanec vyzván, aby do odvolání nedocházel do zaměstnání. V takovém případě se však jedná o překážku na straně zaměstnavatele, v souvislosti s čímž je zapotřebí zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.

 

Potenciálně rizikový zaměstnanec může samozřejmě požádat též o poskytnutí neplaceného volna, nicméně tyto případy budou s velkou pravděpodobností jen velmi ojedinělé.

 

V případě zájmu o bližší informace či právní konzultace v oblasti pracovního práva Vám rádi budeme k dispozici prostřednictvím asociované advokátní kanceláře KODAP legal s.r.o.


Kodap skupina - daňové poradenství

mini mapa ČR Vybrat kancelář

Specializované kanceláře

(00420) 485 228 422

info@kodaplegal.cz

cs en de 

ETL Global
Rychlý kontakt close